Znáte význam dnů ve Svatém týdnu?

Velikonoce slaví téměř každý (více na venkově, než ve městě), ale málokdo zná přesný význam těchto dnů. Proto jsme připravili malý přehled, který vás provede celým Svatým týdnem. Co tedy přesně znamenají jednotlivé dny ve Svatém týdnu?

„Zkuste se zeptat i Vašich rodičů a prarodičů, třeba Vás překvapí, jak zavzpomínají nad trávením Svatého týdne, když oni byli mladí.“ radí naši osobní asistenti.

Modré pondělí

Název získalo pravděpodobně podle barvy látky, která se v tento den vyvěšuje na oltář. Jiný výklad ale praví, že původ označení dne je jinde. V tento den se totiž nesmělo pracovat, a tak se v neděli často popíjelo.

Šedivé nebo taktéž Žluté úterý

V tento den se v domácnostech hojně uklízelo a vymetaly se pavučiny. Na obřady a tradice však tento den, stejně jako předchozí pondělí, nebylo nijak bohaté. To vynahradily až následující dny. Název je údajně odvozen z barvy popela.

Škaredá středa někdy taktéž nazývaná Černá, Sazometná, nebo Smetná

Označení Sazometná či Smetná získala proto, že se tento den vymetaly komíny a Škaredá proto, že se v tento den Jidáš škaredil (zradil) na Krista. Podle tradice se nesmí v tento den mračit, jinak se budete mračit všechny středy v roce. Obvyklým jídlem byla v tento den čočka, případně hrách.

Zelený čtvrtek

Název je odvozený od zeleného roucha, které se v tento den nosilo. Tradice také velí jíst zelenou stravu, například špenát či zelí. Naposledy zní zvony, které se pak rozezní až na Bílou sobotu. Připomíná se poslední večeře Ježíše v Gethsemanské zahradě, při níž došlo k jeho zatčení. Podle tradice se pečou a jedí tzv. jidáše, pečivo z kynutého těsta. Říká se, že kdo jej sní potřený medem, bude zdravý.

Velký pátek

Den smutku, bez zvonů. Právě tento den byl Ježíš ukřižován. Drží se půst a nejí se maso. Říká se, že právě tento den má magickou moc – země se otvírá, aby odkryla své poklady. Podle tradic se tento den nesmí hýbat s půdou, uzavírat obchody, nic půjčovat, ani prát prádlo, protože by se namáčelo v Kristově krvi.

Bílá sobota

Název získala od bílého roucha, které je znakem čistoty a smytí hříchů křtem, a také od bílého oblečení, ve kterém byl Ježíš pohřben. Křestní slavnost, kdy byli v bílém rouchu přijímáni novokřtěnci, se konala na tzv. Velkou noc ze soboty na neděli. Během ní vstal totiž Kristus z mrtvých. Podle tradic se tento den důkladně uklízelo a bílilo a připravovalo se na slavnostní neděli. Po západu slunce se konají tzv. vigilie, při kterých se zapaluje oheň a od něj velikonoční svíce. Opět se rozeznívají zvony.

Neděle velikonoční taktéž Boží hod velikonoční

Slavnostní den, kdy se pečou beránci a světí pokrmy. Každý by měl ochutnat, aby nalezl ztracenou cestu. Mělo by se jíst netučné jídlo. Na stolech se často objevovalo skopové maso, pečený beránek, ale i holoubata. Na stole nesmějí chybět vajíčka. Tento den se nazývá také Nedělí zmrtvýchvstání a konají se slavností mše.

Pondělí velikonoční taktéž Červené pondělí

Den, který je v podvědomí většiny lidí nejvíce spojen s tradiční pomlázkou. Někdy se mu říká také červené, a to údajně podle barvy, kterou se vejce barvila nejčastěji.